Nejznámějšími a také nejčastějšími jsou zákryty hvězd Měsícem. Jedná se o obdobu zatmění Slunce, pouze v tomto případě je zdroj světla „nekonečně“ daleko. Ve starší literatuře lze najít množství důvodů, proč toto pozorování provádět, nicméně v dnešní době již nemají takovou váhu. Např. díky zákrytům došlo k objevu některých dvojhvězd, v současnosti se ovšem častěji používá velice přesné fotoelektrické měření. Nebo zpřesňování znalostí o nerovnostech měsíčního profilu, zejména díky tzv. tečným zákrytům. Dnes jsou užitečná pouze měření s chybou menší než setiny sekund. Při těchto zákrytech dochází v časovém úseku několika minut i k mnohonásobnému zmizení a objevení hvězdy, takže jde o jistě zajímavý úkaz. Neméně zajímavý je i zákryt otevřené hvězdokupy Plejády.
Mezi méně časté úkazy lze zařadit zákryty planet Měsícem. Ještě výjimečněji dochází k vícenásobným zákrytům planet Měsícem, 13. února 2056 nás čeká současný zákryt Merkuru a Marsu Měsícem. O vzácných zákrytech jasných hvězd Měsícem již byla zmínka, ještě vzácnější bývají zákryty hvězd planetami. Tento typ úkazů měl v minulosti velký význam, posloužil v roce 1977 k objevu Uranova prstence nebo v letech 1988, 2002 a 2006 byl využit ke studiu tenké atmosféry Pluta.
Pod pojmem „zákryt Slunce Měsícem“ se skrývá „zatmění Slunce“, pod tímto názvem je úkaz známější a je mu také věnována speciální kapitola Zatmění Slunce.
V dnešní době pravděpodobně jeden z mála typů zákrytů, které mají nespornou astronomickou hodnotu, jsou zákryty hvězd planetkami. Pozorování úkazu a zpracování napozorovaných dat slouží ke zjišťování skutečných rozměrů (ale i tvaru) planetek, ale také ke zjišťování jejich možných satelitů (měsíců). Je k tomu nutné určit čas (absolutní) zmizení a opětovné objevení zakrývané hvězdy s přesností 0,1 sekundy či lepší, v krajním případě postačí určení trvání zákrytu v dané lokalitě. V poslední době jsou velice přínosné předpovědi a následná zpřesnění „v poslední minutě“, což umožňuje naplánovat případnou expedici do vhodných lokalit, aby pás (a tím i profil) byl pokryt co nejlépe a možnosti určení rozměrů a tvaru byly co nejpřesnější.
