Komety patří mezi relativně malá tělesa Sluneční soustavy. Spolu s planetkami, drobnějšími tělesy a prachem tvoří tzv. meziplanetární hmotu. Nejmenší část komety tvoří pevné jádro o rozměrech stovek metrů až desítek kilometrů. Toto jádro obsahuje drobné pevné částice, plyny a vodní led. Většinou se pohybuje po eliptické dráze s velkou výstředností, případně po drahách blížící se parabole nebo po hyperbole. Pokud se kometární jádro přiblíží ke Slunci, dochází k jeho aktivaci. V blízkosti naší mateřské hvězdy je vyšší teplota a také sluneční vítr, což je tok energetických částic, pohybující se směrem od Slunce různě vysokou rychlostí. Tyto skutečnosti mají vliv na to, že při přibližování ke Slunci nejen narůstá rychlost kometárního jádra, ale kometa se začne aktivovat. Plyny se začnou vlivem narůstající teploty rozpínat a strhnou s sebou i prachové částice. Kolem jádra se vytvoří mlhavý obláček – koma, tvořící hlavu komety. V ní se kometární jádro zcela skryje, takže je nepozorovatelné. Jádro obklopené komou se nazývá hlava komety. Z této hlavy pak začne vznikat chvost, který v maximu může mít délku i milióny kilometrů. Je tvořen drobnými prachovými i plynnými částicemi. Čím bude kometa na své dráze ke Slunci blíž, tím bude délka chvostu narůstat. Zároveň se chvost bude stáčet směrem od Slunce. Během následného vzdalování se naopak bude chvost zkracovat a aktivita komety zase postupně klesat. Z toho je jasné, že komety během svého průletu mění svůj vzhled i jasnost. A to je jeden z důvodů, proč jsou zajímavé i pro astronomy.
Náhlé nepravidelné objevení komety na obloze, jejich neobvyklý vzhled, případně změny vzhledu, rychlý pohyb vůči hvězdnému pozadí a zase poměrně rychlé zmizení jsou příčinou, že tato tělesa jsou po řadu století opředena celou řadou mýtů. Jejich objevení je spojováno s tragickými událostmi, jako jsou války, zemětřesení, povodně, velké požáry, mory a podobně. Proto dodnes jejich objevení vyvolává u některých lidí velké obavy.
Předpovědi viditelnosti jednotlivých komet bývají velmi problematickou záležitostí a v řadě případů se více či méně odlišují od reality. Kometa C/2014 Q2 (Lovejoy) byla objevena 17. 8. 2014 a v době objevu se nevědělo, jak výrazná na obloze bude. První předpoklady hovořily o tom, že její jasnost se bude v maximu pohybovat kolem 11. magnitudy. Po zpřesnění dráhy se předpovědi zlepšily na 8. až 9. magnitudu. Nakonec je kometa mnohem jasnější a její jasnost již překonala 4 magnitudu. Je tedy jasností nad hranicí viditelnosti lidským okem, samozřejmě jen na tmavé obloze. Po svém objevení byla kometa viditelná z jižní polokoule, ale v posledních dnech se již přesunula na severní, a proto je od nás od počátku roku viditelná. Bohužel jejímu sledování zatím bránila hlavně zatažená obloha. Kometa byla zpočátku roku nízko nad jižním obzorem, ale protože má poměrně rychlý pohyb, rychle stoupá. Na naši oblohu se dostala ze souhvězdí Lodní záď, odkud vystoupila nad obzor a při tom prošla souhvězdími Holubice, Zajíce a Eridanu. V těchto dnech (12. 1. 2015) se již nachází poměrně vysoko nad obzorem v souhvězdí Býka. Prolétá západně okolo výrazné otevřené hvězdokupy Hyády. A právě v tomto souhvězdí a v nejbližších dnech by její jas měl dosáhnout svého maxima. To znamená, že by měla být v dosahu pouhého oka na temné kvalitní obloze a zcela určitě bude v dosahu obyčejného i malého triedru. Po této době se kometa bude sice blížit ke Slunci, ale zároveň se bude vzdalovat od Země, a proto bude na obloze poněkud slábnout. Do perihelu své dráhy (nejblíž ke Slunci) se kometa dostane v pátek 30. ledna. Na obloze se bude v tomto období pohybovat přes souhvězdí Berana a Trojúhelníku. Pak už se ale kometa začne vzdalovat nejen od Země, ale i od Slunce a proto začne slábnout rychleji. Přesto podmínky pro její pozorování budou slušné, neboť kometa vystoupá během února do oblasti cirkumpolárních souhvězdí. Přejde přes Andromedu do Persea a v březnu se dostane do Kasiopeji. To už ale velmi zeslabí a ztratí se z dosahu menších pozorovacích přístrojů.
Pokud dovolí počasí, neměli bychom proto s jejím sledováním příliš váhat. Je dobré si vyhledat pozorovací stanoviště s co nejvíce temnou oblohou, nejlépe mimo město a vzít si sebou malý binokulární dalekohled typu triedr. Večerní pozorování již nebuje rušit Měsíc nacházející se ve fázi po poslední čtvrti. Podmínky začínají být slušné, záleží ještě na počasí. Jasná obloha je totiž naprostou nutností.
A právě proto připravila organizace Hvězdárna a planetárium Plzeň na tyto dny několik pozorovacích akcí pro širokou veřejnost. Všechna pozorování se mohou uskutečnit jen za jasné oblohy na stanovišti Plzeň – Sylván (za rozhlednou), kde jsou poměrně dobré pozorovací podmínky. První pozorování bude připraveno na středu 14. ledna 2015 od 18 hod. do 20 hod., druhé ve stejný čas v pátek 16. ledna 2015 a třetí v pondělí 19. ledna 2015 od 18:30 hod. do 20:30 hod.
Další vyhlášené termíny: pátek 23. ledna 2015, pondělí 26. ledna 2015, středa 28. ledna 2015, pátek 30. ledna 2015, vše od 18:00 do 20:00 hod. Kromě pozorování komety C/(2014 Q2 (Lovejoy) bude na programu praktická orientace na zimní obloze, planeta Jupiter s měsíci, vzdálené objekty vesmíru (např. Velká mlhovina v souhvězdí Oriona M42 a další).
Vhodné pozorovací přístroje na stanovišti budou zajištěny. Případným návštěvníkům lze doporučit teplé oblečení a dobrou obuv. Informace o pozorování naleznete v kalendáři akcí, nebo přímo na pracovišti Hvězdárny a planetária Plzeň (tel. 377 388 400).
Doporučené odkazy:
