Fotografie a někdy i videa komet pořízené přístoji Hvězdárny a planetária Plzeň.
Na začátku jsou nejnovější úlovky.
Kometa C/2020 F3 (Neowise)
Kometu objevil 27.3.2020 vesmírný teleskop NEOWISE určený k vyhledávání blízkozemních objektů pomocí infračerveného dalekohledu o průměru 40 cm. Kometa se pohybuje po velmi protáhlé dráze s periodou 6 700 let, průměr jádra je kolem 5 km. Po velmi těsném průletu kolem Slunce (3.7.2020) zamířila kometa na severní oblohu. Již týden po průchodu periheliem začala být pozorovatelná i z ČR.
22.7.2020 21:19 UT, Megrez 90/558mm + Flattener AFR-IV, EQ6az,
ISO 1600, expozice 14x30s, složeno na kometu, zpracování SiriL+Photoshop
Další snímky komety najdete na samostatné stránce.
Kometa C/2014 Q2 (Lovejoy)
Kometa Lovejoy byla objevena 17.8.2014 australským amatérským astronomem Terrym Lovejoyem. První předpoklady hovořily o tom, že její jasnost se bude v maximu pohybovat kolem 11. magnitudy. Po zpřesnění dráhy se předpovědi zlepšily na 8. až 9. magnitudu. Nakonec je kometa mnohem jasnější a její jasnost v době maxima překonala 4. magnitudu. Stala se tak viditelná pouhým okem. Škoda jen, že nádherně strukturovaný ohon je natolik slabý, že se ukáže jen na fotografiích. Vizuálně jej lze maximálně tušit a jen s velkou fantazií. Do perihelu své dráhy (nejblíže ke Slunci) se dostane v 30.1.2014. Na naší obloze se bude v tomto období pohybovat poměrně vysoko nad západním obzorem. V únoru se stane cirkumpolární a přejde až do Kasiopeji. To už ale velmi zeslabí a ztratí se z dosahu menších pozorovacích přístrojů.
Datum: 13.1.2015 17:52 – 18:24 UT
Objektiv: Refraktor ED 120/900
CCD: G2-8300, filtr: Clear, binning 1×1, teplota čipu -30°C
Expozice: 10 x 120 s, složeno na kometu
Pointace: mimoosá G1-1400
Zpracování: nasnímání a složení na kometu v SIPS, konečné úpravy ve Photoshopu
Pozorovací podmínky: dobré, silný vítr
Místo: Plzeň Lhota
Sever je na snímku nahoře
Jasnost komety byla kolem 4. magnitudy
Další snímky a videa komety na samostatné stránce
Kometa C/2012 S1 (ISON)
Kometa C/2012 S1 (ISON) byla objevena 21.9.2012. Pomocí dalekohledu International Scientific Optical Network (zkratka ISON) ji nalezli V. Nevski a A. Novichonok. Velikost jádra komety se odhaduje 1-2 km. Již první předběžné výpočty její dráhy naznačovaly, že se bude jednat o velmi výjimečné těleso. Na konci listopadu 2013 se ale při extrémním přiblížení ke Slunci (pouhých 1.1 milionu kilometrů) vypařila a zanikla. V období vánoc měla prolétat v poměrně malé vzdálenosti (0.429 AU) a pro nás výhodné poloze kolem Země. To již ale nebyla pozorovatelná.
Datum: 31.10.2013 3:44 UT
Objektiv: Refraktor ED 120/900
CCD: G2-8300, filtr: Clear, teplota čipu -30°C
Expozice: 5 x 120 s, složeno na kometu
Pointace: mimoosá G1-1400
Zpracování: nasnímání a složení na kometu v SIMS, konečné úpravy ve Photoshopu
Pozorovací podmínky: velmi špatné, mlha (zákal), MHV 2 mag. (chvílemi nebyl vidět ani blízký Mars)
Místo: Plzeň Lhota
Sever je na snímku nahoře
Jasnost komety byla kolem 9. mag.
Kometa C/2011 L4 Panstarrs
Kometa Panstarrs byla objevena 6.6.2011 teleskopem Pan-STARRS 1 na Havaji. V době objevu měla jasnost 19.4 magnitudy. Jedná se o novou kometu, která k nám přilétá z Oortova oblaku komet. 10.3.2013 prolétla poměrně blízko (0.3 AU) od Slunce. V té době byla bohužel pozorovatelná pouze z jižní polokoule, ale krátce poté se již přesouvá na severní polokouli. Po průletu Sluneční soustavou se její dráha zkrátí na periodu kolem 100 tisíc let.
Datum: 16.3.2013 18:14-18:18 UT
Objektiv: Sonnar 3.5/135, přicloněno na 5.6
Fotoaparát: Canon EOS 1100D
Expozice: 8 x 5 s, ISO = 400
Zpracování: V MRAW byl odečten Dark, v Astroartu zkonvertováno na FIT, v SIPS srovnáno na hvězdy a vytvořen medián, zvýraznění ve Photoshopu. Jedná o výřez bez zmenšení.
Pozorovací podmínky: světlá obloha, jen 7° nad obzorem, mezi ciry.
Místo: Plzeň-Lhota
Orientace snímku azimutální, sever je na snímku vpravo nahoře
Jasnost komety byla kolem 2 mag.
Další snímky a videa komety na samostatné stránce
Kometa 45P Honda-Mrkos-Pajdušáková
Tato kometa je vyjímečná už svým názvem. Kromě japonského objevitele, který ji našel 3.12.1948 ji nezávisle objevili ze Skalnatého plesa o tři, respektive čtyři dni později Antonín Mrkos a Ľudmila Pajdušáková. Zajímavostí je i dalekohled, který k tomu použili a tím byl známý Somet binar 25×100.
Kometa se vrací ke Slunci každých 5.25 let. Přesto jen málokterý návrat je dobře pozorovatelný ze Země. Jedná se totiž o malou kometu s jádrem o průměru přibližně 1 km, která je jasnější jen při průletu kolem Slunce (0.53 AU). Letošní návrat patří k těm nejpříznivějším. V době průletu přísluním, 29.9.2011, bude dobře viditelná. Neruší Měsíc a ekliptika svírá ostrý úhel, takže je kometa poměrně vysoko. My jsme tuto kometu pozorovali při výjezdu za zvířetníkovým světlem do Bezvěrova, kde byly vynikající pozorovací podmínky. Vizuálně byla vidět v malém dalekohledu jen hlava komety prakticky bez ohonu. Zato fotografie odhalila velice dlouhý a poměrně tenký ohon se zajímavou strukturou.
Datum: 2.10.2011 3:35 UT
Objektiv: Refraktor ED 80/600
CCD: G2-8300, filtr: Clear, teplota čipu -20°C
Expozice: 2 x 120 s, složeno na kometu
Zpracování: nasnímání a složení na kometu v SIPS, konečné úpravy ve Photoshopu
Pozorovací podmínky výborné
Místo: Bezvěrov-Sepuska
Sever je na snímku nahoře
Kometa C/2009 P1 Garradd
Kometa C/2009 P1 Garradd byla objevena 13. srpna 2009 na observatoři Siding Spring v Austrálii. Tu noc ji její objevitel G.J. Garradd detekoval jako 17.5 magnitudový obláček na čtyřech snímcích exponovaných 0,5 m Schmidtovou komorou. Již několik hodin po uveřejnění objevu byla uskutečněna další nezávislá pozorování. Už po několika dnech po objevu byly k dispozici první výpočty její trajektorie. Ty odhalily kromě parabolického charakteru dráhy i neobvykle velkou objevovou vzdálenost od Slunce – přibližně 8 astronomických jednotek. V době objevu se tedy kometa nacházela až daleko za drahou Jupitera. Již od začátku tedy bylo jasné, že se jedná o velmi aktivní kometu s patrně dosti rozměrným jádrem.
My jsme tuto kometu prvně pozorovali na Expedici 2011. Jasnost byla určena Sometem 25×100 na 8,4 magnitudy, při rozměru kómy 6′. Pohled větším dalekohledem pak ukázal i nevýrazný chvost. Postupem by se měla jasnost komety zvyšovat a maxima (snad okolo 6.5 magnitudy) pak dosáhne v druhé polovině února 2012.
Kometa Garradd u kulové hvězdokupy M15
Datum: 2.8.2011 1:01-1:06 UT
Objektiv: Refraktor Megrez 90 APO (90/558mm)
CCD: G2-8300, filtr: Clear, teplota čipu -30°C
Expozice: 7 x 30 s, složeno na hvězdy
Zpracování: nasnímání a složení na kometu v SIPS, konečné úpravy ve Photoshopu
Pozorovací podmínky špatné, fotografováno mezi mraky, mléko, velmi silná rosa
Místo: Bažantnice
Sever je na snímku nahoře
Další snímky včetně těsného průletu kolem další kulové hvězdokupy M71 a animacemi pohybu na samostatné stránce.
Kometa 103P/Hartley 2
103P/Hartley 2 je malá kometa, která se až do poloviny 20. století pohybovala na vzdálené dráze s perihelem 2 AU. Několikeré přiblížení k planetě Jupiter snížilo její dráhu až na současnou, dosahující vzdálenosti 1,06 AU v perihelu. Přiblížením ke Slunci se z ledového tělesa stala aktivní kometa a 15. 3. 1986 byla objevena Malcolmem Hartleyem pomocí 1,2 m teleskopu v Austrálii. Od té doby je pozorována při každém návratu s periodou 6,4 let.
Letošní návrat bude výjimečný. Dojde k nejtěsnějšímu přiblížení komety k Zemi. Navíc ze severní polokoule nastávají velice příznivé pozorovací podmínky. Kometa se bude nacházet poměrně vysoko nad obzorem a její jasnost by mohla dosáhnout 4. magnitudy. Mohla by tak být viditelná pouhým okem i bez použití dalekohledu. Podmínkou viditelnosti je ale tmavá noční obloha, nerušená Měsícem ani městským osvětlením. Přes malý triedr by měla být viditelná od začátku října do konce listopadu. V říjnu proletí kometa souhvězdím Persea, Vozky a Blíženců. 20. 10. 2010 bude kometa nejblíže Zemi – jen 48x dále než Měsíc. O týden později, 28. 10. 2010, projde perihelem (nejblíže Slunci). V listopadu zpomalí a přes souhvězdí Malého psa se dostane do Jednorožce, pod kterým udělá koncem roku smyčku a již velice pomalu se vrátí do Malého psa, kde bude od března do konce dubna a svoji viditelnost ukončí v květnu v hlavě Hydry.
Na kometu se zaměří i kosmická sonda Epoxi, dříve označovaná jako Deep Impact, která v roce 2005 zkoumala pomocí vystřeleného projektilu jádro komety Tempel. 4. 11. 2010 proletí sonda asi 700 km od jádra komety Hartley. Sice již nemá další projektil, ale svým 30 cm dalekohledem s multispektrální kamerou bude pořizovat snímky komety z bezprostřední blízkosti.
Datum: 10.10.2010 19:33-19:56 UT
Objektiv: Refraktor ED 80/600
Canon EOS 20D, ISO 1600
Součet 19 snímků, Expozice 19 x 60 s
Montáž EQ6 bez pointace.
Pozorovací stanoviště: Valcha
Pozorovací podmínky: dobré, MHV=6.0 mag., teplota 2°C
Zpracování: v MRAWu byl odečten Dark, v DeepSkyStackeru srovnáno na kometu, zvýrazněno v Photoshopu.
Datum: 9.10.2010 21:54-22:39 UT
Objektiv: Refraktor ED 80/600
CCD: G1-1400, filtr: CLS + blokační IR
Součet 45 snímků, Expozice 45 x 60 s
Montáž EQ6 bez pointace.
Pozorovací stanoviště: Valcha
Pozorovací podmínky: dobré, MHV=6.0 mag.
Zpracování: nasnímáno v SIMS, odečtení Dark a Flat a složení na kometu také v SIMS, zvýraznění v Photoshopu.
Začíná se tvořit ohon. Vizuálně je již kometa vidět i v triedru, ale díky své nízké kondenzaci a velkému průměru se jeví mnohem slabší. Jasnost komety byla určena při pozorování přes DB 10×80 na 6.0 mag., velikost kolem 23′, ve skutečnosti je větší a jasnější.
Na těchto dvou snímcích je možné porovnat snímek pořízený digitálním fotoaparátem a CCD kamerou. Kometa se během jediného dne nezměnila, dalekohled byl stejný i pozorovací podmínky byly podobné. Největším rozdílem je barevné podání, které opticky zvýrazňuje kometu. Citlivější CCD s nižším šumem umožňuje zvýraznit slabší objekty (více hvězd, větší kóma). Vyšší kvalita dovolila zobrazit CCD snímek ve 100% velikosti, zatímco velký snímek pořízeným Canonem je zmenšený na 50%.
Další snímky této komety včetně videa najdete na samostatné stránce.
Kometa 10P/Tempel 2
Kometu objevil v roce 1873 v Itálii astronom Ernst Wilhelm Leberecht Tempel. Kometa se vrací s periodou 5,37 roku, v perihéliu se přibližuje na 1,42 AU ke Slunci, v apogeu je vzdálená 4,71 AU. Její jádro má velikost 10.6 km.
Fotografováno bylo po průletu perihéliem (který nastal 4.7.2010), tj. v době, kdy kometa již slábla (v maximu dosahovala 8.5 mag.). Nacházela se v souhvězdí Velryby, asi 20° nad JV obzorem. Pohyb komety hvězdami byl poznat již po 1 minutě. Proto musely být snímky sečteny na kometu, aby nedošlo k rozmazání komety. Na snímcích je i náznak prachové stopy (směrem na 4. hodinu), kterou velmi pěkně vyfotografoval F. Kugela z Francie. Prachová stopa je tvořená většími prachovými částicemi, které jsou jedním ze způsobů tvorby meteorických rojů.
Datum: 10.8.2010 0:23-1:10 UT
Objektiv: Refraktor ED 120/900
CCD: G1-1400
Součet 15 snímků, Expozice 15 x 60 s
Montáž EQ6 bez pointace.
Zpracování: Nasnímáno v SIMS, odečtení Dark a Flat a složení na kometu také v SIMS, zvýraznění v Photoshopu.
Pozorovací stanoviště: Bažantnice
Pozorovací podmínky: světlejší obzor, slabá mlha, teplota čipu: 16.0°C
Jasnost odměřená ze snímku: 9.4 mag, velikost 7′
Datum: 4.8.2010 0:41-1:15 UT
Objektiv: Refraktor ED 120/900
CCD: G1-1400
Součet 13 snímků, Expozice 13 x 60 s
Montáž EQ6 bez pointace.
Zpracování: Nasnímáno v SIMS, odečtení Dark a Flat a složení na kometu také v SIMS, zvýraznění v Photoshopu.
Pozorovací stanoviště: Bažantnice
Pozorovací podmínky: špatné – světlá obloha, slabá mlha, Měsíc v první čtvrti
Jasnost odměřená ze snímku: 10.0 mag.
Kometa C/2009 R1 (McNaught)
Tuto kometu objevil 9. září 2009 R.H. McNaught pomocí Schmidtovy komory o průměru 0,5 m. Byla to již jeho 51. objevená kometa. Kometa měla v době objevu 17.3 mag. Pohybuje se po hyperbolické dráze. Přísluním projde 2.7.2010 ve vzdálenosti 0,4 AU od Slunce. V té době bude ale za Sluncem, 1.3 AU od Země. Dráha komety má ale vysoký sklon 77° a proto bude možné sledovat kometu ještě těsně před průletem přísluním. Nejvýhodnější podmínky nastávají v polovině června, kdy bude kometa asi 20° nad severovýchodním obzorem a mohla by být jasnější než 5. mag. Bude rychle přecházet souhvězdími Andromedy, Persea a Vozky.
V době pořízení fotografie byla kometa jen 16° nad SSV obzorem, měla přibližně 5 mag. Ohon nebyl vizuálně pozorován ani v Sometu, ani přes 50 cm rokycanský teleskop. Na snímku byla změřena velikost kómy 11′ a délka ohonu více než 30′ (jde za okraj snímku).
Datum: 12.6.2010 0:23-0:33 UT
Objektiv: Refraktor ED 120/900
CCD: G1-1400 + filtr CLS
Součet 20 snímků, Expozice 20 x 30 s
Teplota čipu 20°C, montáž EQ6 bez pointace.
Zpracování: Nasnímáno v SIMS, odečtení Dark a Flat a složení na kometu v SIMS, zvýraznění v Photoshopu.
Pozorovací stanoviště: Rokycany
Pozorovací podmínky: horší (nízká výška nad obzorem, světlá obloha), pěkně dokumentované na širokoúhlých snímcích z Hvězdárny v Rokycanech.
Kometa C/2009 K5 (McNaught)
Kometu objevil Rob McNaught 27. května 2009 pomocí 0,5 m Schmidtovy komory jako objekt 18. magnitudy, který se pohyboval po hyperbolické dráze.
Na jarním pozorovacím víkendu na hvězdárně v Rokycanech jsme pozorovali tento objekt. Jednalo se o poměrně jasnou kometu viditelnou již v triedru jako velmi slabý obláček bez viditelného ohonu. Výhodou byla její poloha prakticky v zenitu.
Bylo vyfotografováno několik desítek snímků bez pointace a z nich vybráno 19 snímků, na kterých se kometa nacházela nejdále od jasnějších hvězd, které by komplikovaly určení jasnosti. Po seskládání snímků na hvězdy se projevil rychlý pohyb komety, který proměnil kometu na rozmazanou čárku. Bylo nutné složit jednotlivé snímky na kometu:
Datum: 17.4.2010 2:02-2:12 UT
Objektiv: Refraktor ED 80/600
CCD: G1-1400 + filtr CLS (Astronomic Profi CLS)
Součet 19 snímků, Expozice: 19 x 30 s
Teplota čipu 4°C, montáž EQ6 bez pointace
Zpracování: Nasnímáno v SIMS, odečtení Dark a Flat a složení v SIMS, zvýraznění v Photoshopu
Pozorovací stanoviště: Rokycany
Podmínky: Dobré, mírná rosaJasnost komety: 8.5 magnitudy
Velikost komety: 6′ x 9′
Další snímky a podrobnosti včetně videa jsou na samostatné stránce.
Kometa C/2006 W3 Christensen
Kometu objevil 18.11.2006 E. J. Christensen jako mlhavou skvrnku o hvězdné velikosti 18.1 magnitudy. Přísluním kometa prošla 6.7.2009 ve vzdálenosti 3.1 AU.
Kometa patřila mezi běžné komety viditelné amatérskými dalekohledy. Podobných komet se každý rok objeví několik. Nevynikají ani jasností, ani ohonem či jinou zvláštností. Zajímavá byla snad jen polohou na nebi. Zvečera se nacházela téměř v zenitu. My jsme tuto kometu pozorovali na Letním pozorovacím praktiku, kdy kometa dosahovala asi 9 magnitudy a nacházela se v souhvězdí šípu nedaleko planetární mlhoviny M27 činka. Toho někteří využili a snažili se vyfotografovat kratšími ohnisky oba zajímavé objekty najednou. Kometa měla výraznou kómu kolem 20′, ale nebyl vidět žádný ohon.
Datum: 19.8.2009 23:12-23:40 UT
Objektiv: Refraktor ED 80/600
Fotoaparát: Canon EOS 20D
Expozice 3 minuty, ISO = 1600
Animace 9 snímků
Pointace: TVGuider za ED 80/600
Zpracování: Photoshop.
Pozorovací stanoviště: Bažantnice
Podmínky: Dobré, 10°CProtože již po 3-minutové expozici vykazovala kometa zřetelný pohyb mezi hvězdami, byla místo složení do jednoho snímku vytvořena animace z devíti snímků.
Kometa 17P / Holmes
Tuto kometu s periodu 6,9 roku objevil v roce 1892 Edwin Holmes. Její dráha se pohybuje od dráhy planety Mars až za dráhu Jupitera. Protože se nepřibližuje ke Slunci, nejedná se o příliš jasnou kometu. Do platilo zhruba do 21.10.2007, kdy měla kometa jasnost pouhých 16 magnitud a pozorovat ji bylo možné prakticky jen pomocí dalekohledů se CCD kamerami. Změna nastala 24.10.2007, kdy došlo k obrovskému zjasnění až na 2. magnitudu. Nejpravděpodobnějším důvodem zjasnění je odlomení části jádra a následné odhalení nevyčerpaných ložisek ledu, které byly do té doby skryty pod povrchem. Dalším důvodem zjasnění by mohla být srážka s jiným tělesem, ale protože podobný outburst kometa v minulosti již prodělala, lze soudit, že se jedná spíše o vlastnost této komety než o náhodné střetnutí s jiným tělesem.
U komety není viditelný žádný ohon, což je dáno její velkou vzdáleností od Slunce. Kóma se neustále zvětšuje, od čistě stelárního vzhledu v době zjasnění až po asi 10′ na tomto snímku. Z jedné strany (na snímku vlevo) je kóma ostře ohraničená, zatímco z druhé strany mizí postupně. Maximální jasnosti již nejspíše kometa dosáhla a nyní se očekává postupné slábnutí. Na fotografii je kromě modré kómy (odraz od prachových částeček) vidět i velice slabá vnější nazelenalá kóma (radikály plynu).
Datum: 31.10.2007 20:46 UT
Objektiv: Refraktor ED 120/900
Fotoaparát: Canon EOS 20D
Průměr 8 snímků, Expozice: 30 s, ISO = 1600
Pozorovací stanoviště: H+P Plzeň
Kometa 73P / Schwassmann-Wachmann 3
V květnu 2006 nastávaly nejlepší pozorovací podmínky komety 73P / Schwassmann-Wachmann 3. Tato kometa s periodou 5.36 let prolétávala velmi blízko Země. Zajímavostí této komety byl rozpad jádra. Již v roce 1995, při průletu perihéliem, byl pozorován rozpad na 3 části. Tento rozpad dále pokračoval a nyní již bylo pozorováno několik desítek fragmentů, z toho dva, označené jako B a C, jsou pozorovatelné i menšími dalekohledy.
Kometa 73P – fragment B
Datum: 11.5.2006 00:21 UT
Objektiv: Refraktor ED 120/900
Fotoaparát: Canon EOS 20D
Součet 8 snímků, Expozice: 1,5 minuty, ISO = 3200
Pointace: okem přes ED 80/600 + okulár 6 mm
Pozorovací stanoviště: Čbán
Při zpracování byly nejdříve hvězdy od snímku komety odečteny a výsledný zprůměrovaný snímek komety byl vrácen zpět do hvězdného pozadí pointovaného na hvězdy.
Další snímky a podrobnosti na samostatné stránce.
