Dne 2. března tomu bylo již 35 let, co raketa Sojuz-U vynesla na dráhu ke kosmické stanici Saljut 6 kosmickou loď Sojuz s pořadovým označením 28. Lodi velel sovětský kosmonaut Alexej Gubarev a druhé křeslo obsadil československý kosmonaut-výzkumník Vladimír Remek.
Význam tohoto letu asi není nutno příliš připomínat, přesto je vhodné shrnout, že let Sojuzu 28 byl první z letů programu Interkosmos, kdy se do sovětského výzkumu kosmu začali zapojovat zástupci dalších zemí RVHP. Vladimír Remek se tak stal nejen prvním a zatím jediným československým kosmonautem, ale také se stal člověkem s teprve třetí národností, jež se dostala do kosmického prostoru. V pořadí byl Vladimír Remek 87. člověkem, jenž se vydal do kosmu a také se o něm hovoří jako o prvním evropském kosmonautovi, či jako o prvním evropském nesovětském kosmonautovi.
Sojuz 28 se připojil k Saljutu 6 po necelých 27 hodinách letu. Gubarev s Remkem se tak na necelý týden připojili k dosavadní osádce stanice, kosmonautům Juriji Romaněnkovi a Georgiji Grečkovi. Do programu obou návštěvníků stanice patřily vlastní dovezené experimenty, pomoc s výzkumy prováděnými dlouhodobou posádkou a také televizní reportáže.
Mezi dovezenými experimenty bylo také několik připravených českými vědci. Patřil mezi ně pokus Chlorella-1, zkoumající rozmnožování řas, dále Tepelná výměna-2, při kterém se srovnávaly pocity kosmonautů s naměřenou teplotou těla. Do kategorie lékařských patřily ještě experimenty Supos, zjišťování psychologického stavu kosmonautů před, během a po skončení letu, a dále experiment Oxymetr, měření okysličování tkání kosmonautů. Jeho aparatura však měla poruchu napájecího zdroje a i po improvizovaném napájení z monočlánků se nepodařilo dokončit měření v kompletním rozsahu. Další experiment se týkal materiálových zkoušek. Při pokusu Morava-splav byla využita sovětská pec Splav-1 k roztavení a pozvolnému chladnutí (45 hodin) vzorků chloridu měďnatého a olovnatého a chloridu stříbrného a olovnatého.
Vladimír Remek prováděl i astronomická pozorování, a to při experimentu Extinkce, kdy měřil jasnosti hvězd při západu za obzor.
Jako řada dalších kosmonautů, i Vladimír Remek se potýkal z počátku s nevolnostmi, způsobenými stavem beztíže. Na rozdíl od svých kolegů se však s těmito obtížemi nijak netajil. Věděl totiž, že na rozdíl od svých sovětských kolegů se již do kosmu nejspíš nikdy nevydá, a proto si nemusel dělat velké starosti s tím, zda přiznáním nevolnosti nebude vyřazen z dalších kosmických programů. Prolomil tak jedno tabu, o kterém se do té doby otevřeně nehovořilo.
Gubarev s Remkem dokončili svůj program a 10. března se vydali na cestu zpět k Zemi. Po rozloučení s hostiteli se v 10:23 UT Sojuz 28 odpojil a ve 14:45 UT přistál na pláních Kazachstánu, přibližně 135 km severně od města Arkalyk.
Kabina Sojuzu 28 je nyní vystavena ve vojenském muzeu letectví a kosmonautiky v Praze-Kbelích. Vladimír Remek se svým letem náležitě proslavil, získal řadu ocenění a dodnes je společensky aktivní. Nyní pracuje jako poslanec Evropského parlamentu. Je neustále aktivní v problematice kosmonautiky a výzkumu vesmíru, přičemž využívá své prestiže kosmonauta. Za svůj život obdržel řadu významných ocenění. Mimo jiné nese jeho jméno i planetka (číslo 2552 Remek), objevená Antonínem Mrkosem na Hvězdárně Kleť.
