Král Minós dal kdysi zbudovat v hlavním městě Kréty zvláštní stavbu, bludiště (labyrint) pro svého nevlastního syna Minotaura, kterého chtěl ukrýt před světem. Minotaurus měl totiž lidské tělo a hlavu býka. Tomuto netvoru byli občas předhazováni za oběť chlapci a dívky z Athén. Mezi obětovanými chlapci měl být jednou i syn athénského krále, statečný Théseus. Protože se ale velmi zalíbil princezně Ariadně, dostal od ní klubko nití, aby v labyrintu nezabloudil a meč, kterým měl Minotaura zabít. Díky těmto darům Théseus Minotaura zabil a pak prchnul i s Ariadnou před hněvem krále na ostrov Naxos. Tam však Ariadnu zanechal a vrátil se do Athén sám. Ariadnu si pak vzal za ženu bůh Dionýsos a korunu jí darovala jako svatební dar bohyně Afrodita. Po svatbě Dionýsos radostí hodil korunu do nebe, kde se proměnila ve hvězdy.
Nejjasnější hvězda se nazývá Gemma (2,2 mag.), což v latině znamená „klenot“, a také je známá jako Alphakka – z arabštiny „zlomit nebo oddělit“, protože Arabové viděli ve tvaru souhvězdí rozlomenou mísu pro chudé.
Pro australské domorodce byla Severní koruna bumerangem nebo orlím hnízdem, severoameričtí Indiáni ji nazývali Nebeská sestra. Severní koruna je jedním z mála souhvězdí, které starověcí čínští astronomové nakreslili v podstatě stejným způsobem jako my a to jako oblouk nebo smyčku. Proto je poměrně snadné ho určit na čínských hvězdných mapách. Číňané souhvězdí viděli jako vězení pro chudé.
Zajímavý objekt tohoto souhvězdí je proměnná hvězda R CrB a také proměnná hvězda T CrB, která občas exploduje a její jasnost při explozi roste (je to tzv. rekurentní nova). Poslední vzplanutí bylo pozorováno roku 1946.
V našich zeměpisných šířkách je Severní koruna nejlépe pozorovatelná v květnu a červnu, kdy je po celou noc vysoko nad obzorem.
