Odedávna symbolizovaly rovnováhu mezi dnem a nocí při podzimní rovnodennosti. Udávaly starověkým rolníkům čas, kdy bylo třeba zasít ozimy. Nejen Řekové a Římané, ale též Indové, Číňané i dávní Egypťané viděli v tomto seskupení hvězd přístroj, který byl pro život velmi důležitý.
Souhvězdí znázorňuje starý typ miskových vah zavěšených na stejných ramenech. Takto je znali i staří Indové, Číňané a Egypťané. Před tím, než se souhvězdí stalo v době starověkého Říma Váhami, bylo chápáno jako prodloužená Štírova klepeta. Jeho hvězdy se dodnes nazývají arabskými jmény Zubenelschemali – severní klepeto a Zubenelgenubi – jižní klepeto. Římané pak spojili dvě souhvězdí. Panna pro ně byla bohyně spravedlnosti a pořádku, Astraia a váhy symbolem spravedlnosti v její ruce.
Toto málo výrazné souhvězdí leží na ekliptice, a je jedním ze souhvězdí zvířetníku. Na obloze ho můžeme spatřit na spojnici hvězd Spica v Panně a Antares ve Štíru.
Vlivem precese (krouživého pohybu zemské osy) se bod podzimní rovnodennosti posunul do souhvězdí Panny. Půlnoční kulminace souhvězdí Váhy připadá na začátek května.
