První víkend v dubnu, od 1. do 3. dubna pořádala Hvězdárna a planetárium Plzeň ve spolupráci s Hvězdárnou v Rokycanech a Západočeskou pobočkou ČAS pozorovací víkend pro členy kroužků a příznivce astronomie. Hvězdárna v Rokycanech poskytla nejen příjemné zázemí svých nově zrekonstruovaných prostor, ale také část pozorovací techniky. O zbytek přístrojů a také o většinu účastníků se postarala Hvězdárna a planetárium Plzeň.
Pozorovací víkendy mají již dlouholetou tradici a celkem zaběhnutý průběh. Začátek programu byl připraven na páteční odpoledne, kdy se obvykle jednotlivci i skupiny sjíždí na hvězdárnu a zabydlují se. Za pěkného počasí probíhá také příprava na pozorování. Tentokrát však probíhala souběžně se začátkem víkendu další pozorovací akce pro veřejnost v rámci akce Noc s Andersenem, pořádané pobočkou Knihovny města Plzně na Vinicích. Toto pozorování zajišťovala H+P Plzeň, a tak se někteří dostavili do Rokycan až později večer.
Při pozorovacím víkendu vrcholil také měsíc Messierovského maratonu, individuální pozorovací soutěže spočívající ve vyhledání co nejvíce ze 109 objektů známého Messierova katalogu, a to během jedné noci a s dalekohledem bez automatického vyhledávání objektů na obloze.
Předpověď slibovala na první noc přecházející oblačnost, a tak se na hvězdárně rozběhl náhradní program pro případ nepříznivého počasí. V sále se debatovalo o zajímavostech a zvláštnostech kosmické politiky a vesmírného práva. Řízenou diskuzi vedl Miloslav Machoň, jemuž je toto téma velmi blízké, neboť se s ním na různých úrovních setkává během svého studia.
Ačkoli pozorovací podmínky nebyly zdaleka ideální, rozběhlo se během postupujícího večera i pozorování oblohy. Pozorovatelé se však museli smířit jen s menšími či většími mezerami mezi oblaky. Pro systematické vyhledávání objektů se tedy noc absolutně nehodila, stejně tak, jako se nehodila pro fotografování. Těm, co se chtěli pouze pokochat, či si nezávazně zapozorovat, však přesto skýtala řadu možností.
Na sobotní dopoledne byla pro zájemce připravena návštěva rokycanského plaveckého areálu. Ten, ačkoli stojí nedaleko hvězdárny, zatím nikdy nebyl v rámci pozorovacího víkendu navštíven. Odpoledne pak proběhlo promítání pořadu o tom, zda věřit cestě Američanů na Měsíc a následně byla pronesena přednáška připomínající půl století od letu J. A. Gagarina v kabině Vostok 1 do kosmického prostoru. Přednášel ředitel Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy Ing. Marcel Grün.
Noc ze soboty na neděli byla mnohem lepší nežli předchozí, a tak se pozorování rozjelo v plném proudu. Kromě Messierovského maratonu se fotografovalo, pozorovala se planeta Saturn, mladší členové kroužků si nacvičovali základní orientaci na obloze a došlo i na vizuální pozorování meteorů. Z hlediska kvality pozorovacích podmínek byla noc v mnoha ohledech výrazně nadprůměrná, a tak řada pozorovatelů vydržela u svých činností až do pozdních hodin. Nejdéle vydrželi zřejmě Jiří Polák a Michal Rottenborn, kteří vyhledávali objekty Messierova katalogu až téměř do východu Slunce.
V neděli ráno proběhlo ještě krátké pozorování chromosféry Slunce dalekohledy Lunt a Coronado, a pak již došlo na balení a úklid hvězdárny. Jarní pozorovací víkend skončil dopoledne v neděli 3. dubna a nedá se říci, že by byl neúspěšný. Zúčastnilo se ho více než 20 amatérských pozorovatelů a díky druhé noci si mnozí odnesli velmi dobré výsledky. Například již zmínění Jiří Polák a Michal Rottenborn nalezli oba shodně 103 ze 109 objektů a velmi se tak přiblížili absolutnímu maximu v Messierovském maratonu.
