Celý průběh zatmění
Fotografováno z pevného stativu v průběhu celého zatmění po 5 minutách, Canon EOS 350D se setovým objektivem F=55 mm. Expozice 1/4000 s, clona 1:10, citlivosti 100 ISO. Zpracování ve Photoshopu.
Okolí Slunce během zatmění
Zatmění se během úplné fáze jevilo o poznání tmavší ve srovnání s předchozím zatměním v Turecku. Zřejmě to způsobila ryze kontinentální poloha pozorovacího stanoviště. V důsledku toho bylo při úplné fázi možno poměrně snadno pozorovat nejen planety, ale i nejjasnější hvězdy. Více jak 10 minut před začátkem úplné fáze jsme zahlédli nejjasnější planetu Venuši, která byla v příhodné poloze nedaleko Slunce a byla na obloze tehdy nejjasnějším objektem (kromě Slunce). V průběhu úplné fáze byl velmi dobře viditelný a Merkur vzdálený jen několik stupňů od zatmělého Slunce a nejjasnější hvězdy Vega a Capella. Další jasné hvězdy Arcturus a Spica by byly jistě také dobře viditelné, ale nacházely se bohužel z našeho pohledu za blízkým stromem. Zajímavé také bylo, že sluneční korónu bylo vidět ještě dlouho po úplné fázi (až 14 s po T3).
Na širokoúhlém záběru úplné fáze jsou dobře viditelné nejjasnější planety a hvězdy v okolí zatmělého Slunce. Zatímco planety Venuše a Merkur byly dobře viditelné pouhým okem, ostatní objekty na snímku jsme pouhým okem neviděli, jelikož jejich jasnost byla nižší. Kromě Marsu a Saturnu jsou na snímku viditelné i výrazné hvězdy souhvězdí Lva – Regulus, Algieba a Denebola. Srovnat polohu objektů je možné s mapkou z NASA.
Složeno ze 16 fotografií v době úplného zatmění, Canon EOS 350D se setovým objektivem F=17 mm. Expozice 4 s, clona 1:10, citlivosti 100 ISO. Zpracování ve Photoshopu.
