V roce 2005 Expedice po několika letech vyšla na období zvýšené aktivity Perseid. Začínala 3. srpna a končila pár dní po maximu – 14. srpna. Počasí už od samého počátku Expedici příliš nepřálo. Ve středu, kdy začínala, bylo celý den zamračeno a chvílemi i poprchávalo. Přesto se během odpoledne sjelo v Bažantnici asi dvacet účastníků a akce tak mohla být oficiálně zahájena. Kolem půl sedmé se vyrazilo na večeři, která letos poprvé nebyla v hospodě ve Hvozdu, jako v minulých letech, ale v novém „sportovním klubu“. Ten si otevřela paní Růžičková, která dříve měla pronajatou hospodu, ale nájem jí nebyl prodloužen. Povečeřeli jme v bývalé garáži, která byla upravena na malou hospůdku. Vzhledem k tomu, že bylo stále úplně zataženo, po návratu z večeře nebyla ani vyhlášena pozorovací pohotovost a celý zbytek večera byl věnován různým debatám. Účastníci se postupně ukládali ke spánku, až zůstalo vzhůru jen pár lidí. Kolem půlnoci se nečekaně obloha vyjasnila a proto se pár největších nadšenců vydalo připravovat alespoň fotografování astronomických objektů. Bohužel po nedlouhé době se obloha opět zatáhla a tak museli pozorování ukončit a také jít spát.
Druhý den se po snídani konala přednáška o vizuálním pozorování meteorů. Po ní se vyrazilo na oběd, tentokrát do jídelny zemědělského družstva ve Hvozdu. Odpoledne se mezi mraky na chvíli objevilo i Slunce a hned na něj bylo namířeno několik dalekohledů. Ani tentokrát to však nemělo dlouhé trvání a Slunce se zase skrylo. Hodně času účastníci trávili u počítačů. Letos byl poprvé na Expedici k dispozici Internet přes GPRS připojení a ten byl hojně využíván jak k zjišťování předpovědi počasí, tak i k různým jiným účelům. Ačkoli bylo téměř celý den kompletně zataženo, v pozdních nočních hodinách se začala oblačnost protrhávat a kolem půlnoci se vyjasnilo. Během chvíle se však začaly od jihovýchodu nasouvat další mraky a zakrátko byla půlka oblohy zatažená. Po další zhruba půlhodině se opět vyjasnilo a tentokrát již obloha zůstala jasná po celou noc. Proto bylo možné nerušeně pozorovat až do rána.
V pátečním dopoledni se konala přednáška o proměnných hvězdách. Pokud se zrovna nemusela zpracovávat napozorovaná data, byl čas na nejrůznější zábavu. Někdo dal přednost pobíhání s míčem po hřišti, jiní si zahráli šachy, matfyzáka či jiné společenské hry. Velmi oblíbená byla strategická hra Expanze, která se hraje na Expedici v posledních letech pravidelně. Doslova kultem se pak téměř pro všechny stal film Pár pařmenů, jehož některé hlášky na Expedici úplně zlidověly. Večer nám počasí opět nepřálo. Sice se chvílemi ukázala jasná obloha, ale na dlouhodobější pozorování to nebylo. Jediné, co se při rychle se měnící oblačnosti dalo dělat, bylo focení astronomických objektů.
V sobotu přijeli místní s technikou a provedli sekání a válcování travnatého hřiště. Také došlo na opravy záchodů, které, jak již tradičně, příliš svoji funkci neplnily. Jeden nesplachoval a druhý pro změnu neodtékal. Po opravě jsme získali dvě plně funkční toalety a jednu na „kýblové“ splachování. Odpoledne se také na hřišti postavila meteorologická stanice a uskutečnila se první měření. Obsluha stanice byla tématem i následující malé přednášky. V noci byla opět taková oblačnost, že pozorování muselo být zrušeno.
V neděli po snídani se sešli někteří účastníci na přednášce o skládání obrázků pomocí programu Photoshop. Na odpoledne byl naplánován výlet. Původně se mělo jít jako loni do Manětína, ale pro nepřízeň počasí se došlo jen k hospůdce v Dolním Lipí. Zde měli loni výborné utopence a na ty se všichni těšili. Bohužel letos byly zrovna vyprodané a obsluha nebyla příliš sympatická ani ochotná.
Počasí nebylo příznivě nakloněno ani v pondělí. Stejně jako v uplynulých dnech bylo zataženo a poměrně chladno. V jiných letech se přes den chodilo v tričkách a šortkách, letos přišly ke slovu spíše dlouhé kalhoty a nezřídka i svetry. Kolem půlnoci byla zrušena pozorovací pohotovost a většina lidí šla spát. Teprve později se vyjasnilo, takže se do pozorování pustili jen asi čtyři nejvytrvalejší pozorovatelé.
Další ze série meteorologických přednášek byla v úterý a tentokrát byla zaměřena zvláště na druhy oblaků. Večer se konečně po několika nepříznivých nocích dalo pozorovat. Nejprve se sice po obloze ještě honila silně proměnlivá oblačnost, ale později se situace zklidnila a bylo možné pozorovat až zhruba do čtvrté hodiny ranní, kdy se objevily další mraky.
Ve středu bylo tak nejisté počasí, že se na oběd jelo raději automobily, aby nás nepřekvapila náhlá vydatná přeháňka. Odpoledne se uskutečnila další meteorologická přednáška. Večer bylo chvílemi téměř jasno, ale postupně přibývala oblačnost, až přikryla prakticky celou oblohu. Pozorovací pohotovost byla zrušena v půl dvanácté a šlo se spát. Později v noci se opět vyjasnilo, ale to už nikdo nepozoroval.
Čtvrtek byl ve znamení slunečného počasí a tak se alespoň pozorovalo Slunce. Také byla porada ohledně plánovaných pozorovacích akcí na zatmění Slunce. Večer byly, jako obvykle, problémy s oblačností. Občas bylo téměř jasno a během chvilky se polovina oblohy zatáhla. Kolem 23. hodiny se obloha umoudřila a mohlo se začít pozorovat. Tentokrát již všechny tři skupiny meteorářů pozorovaly statisticky. Radost z jasné oblohy však netrvala dlouho. Asi po půl hodině se do zorného pole dostala velmi proměnlivá oblačnost a po chvíli muselo být pozorování přerušeno. Mraky se velmi rychle střídaly s jasnými částmi oblohy, aby nakonec přišla kompaktní oblačnost, která pokryla celou oblohu. Byla naplánována půlnoční svačina a většina pozorovatelů se přesunula do klubovny. Tam se při teplém čaji a sušenkách čekalo, jak se situace vyvine. Když obloha zůstávala stále zatažená, kolem půl druhé bylo pozorování oficiálně ukončeno a šlo se spát.
O pátečním odpoledni se část účastníků byla podívat na místě, které používá jako své pozorovací stanoviště Libor Šmíd. Tento výlet byl spojen také s návštěvou Nečtin. Protože meteorologická předpověď byla velmi špatná, byl na večer naplánován táborák. Část účastníků se rozprchla po lese, aby se za chvíli zase objevili spolu s kusy stromů, které za sebou vláčeli. Ty pak pokládali jako stádo mravenečků na velkou hromadu vedle ohniště. Když byla dostatečně velká, došlo na druhou fázi. Pomocí sekery a pily se dříví dělilo na menší díly, které se vešly do ohniště. Po večeři se zpočátku téměř jasná obloha začala zatahovat a tak se táborák mohl zapálit. Začalo se s opékáním buřtů, ale to netrvalo dlouho. Po nedlouhé době začalo poprchávat a intenzita deště postupně sílila. Lidé rychle ukončovali opékání a postupně se přesouvali pod střechu – do klubovny. Tam se pak diskutovalo dlouho do noci.
V sobotu dopoledne se konečně podařilo zrealizovat dlouho odkládanou společnou fotku. Odpoledne pak byla poslední přednáška, opět věnovaná meteorologii. Po večeři se sice po obloze stále honila oblačnost, ta ale pomalu začala ubývat. Protože se jednalo o poslední noc, bylo ponecháno na každém, zda bude chtít pozorovat nebo ne. I přes to se velká většina účastníků zapojila do pozorování. Před půl jednou v noci se na oblohu nasunula další oblačnost a bylo nutné pozorování ukončit. Sice se po nedlouhé době ještě vyjasnilo, ale to už většina pozorovatelů šla spát.
V neděli se hned ráno začalo s balením a uklízením. Pro některé účastníky si přijeli rodiče, někteří odjeli svými vozy nebo se s někým svezli. Lidí postupně ubývalo a odjezdem posledního účastníka z Bažantnice byla Expedice 2005 ukončena.
