Oba byli synové Dia a spartské královny Ledy, jejich sestrou byla Helena, pro kterou později vypukla trojská válka. Již od mládí byli velmi stateční, bojovali vždy společně a prosluli svými hrdinskými činy i upřímnou bratrskou láskou. Kastor vynikal v lukostřelbě, v jízdě na koni a v krocení divokých koní, Pollux byl zase výborným zápasníkem. V mládí se jim dostalo skvělého vychování a jejich učitelé, mezi nimiž byl i moudrý Kentaur Cheirón, mohli být na ně hrdi. S vůdcem Iásonem se zúčastnili výpravy Argonautů do Kolchidy pro zlaté rouno. Během plavby po Černém moři vypukla strašlivá vichřice. Plavci se už vzdávali veškeré naděje, jen pěvec Orfeus neztrácel víru. Začal hrát na svou kouzelnou harfu a prosil bohy o pomoc. Bouře naráz ustala a současně se na čelech obou bratří rozzářily jasné hvězdy. Od té doby je námořníci pokládali za své ochránce. Oba bratři k sobě lnuli takovou láskou, že po smrti jednoho z nich ani druhý nechtěl žít. Zeus je proměnil v souhvězdí zvané Blíženci a nechal je tak navěky zářit jako „dvojčata“ vedle sebe na nebeské klenbě.
Tisíciletí přetrvala jejich sláva. V Řecku i v Římě jim byly stavěny chrámy, spartští vojáci a římští jezdci je ctili jako své patrony, plavci na mořích je označili za své ochránce a nejproslulejší antičtí umělci je oslavovali výtvarnými díly i básněmi. Na Quirinálském náměstí v Římě se tyčí jako pětimetrové sochy. O jejich nesmrtelnosti se můžeme přesvědčit i v současnosti, např. pojmenováním amerického projektu kosmického letu kabiny s dvojčlennou posádkou názvem Dioskúrů Gemini.
