Abstrakt: Několik krátkých minut, během kterých nastává úplné zatmění Slunce, bývá zcela vyuito na nejrůznějí astronomická pozorování. Nejcitelněji se vak člověka (také zvířat a rostlin) dotýká enormní pokles sluneční radiace během zatmění a s ním související dalí jevy. Těmi jsou například pokles teploty vzduchu, změny směru a rychlosti větru a vlkosti vzduchu. Průběh zatmění je z hlediska těchto jevů velmi rychlý a v přírodě se vyskytuje velmi zřídka. První pokusná měření teploty vzduchu a osvětlení byla prováděna při zatmění Slunce 11. srpna 1999 ve třech evropských zemích.Klíčová slova: zatmění slunce, meteorologie, teplota vzduchu, osvětlení
Několik krátkých minut, během kterých nastává úplné zatmění Slunce, bývá zcela vyuito na nejrůznějí astronomická pozorování. Nejcitelněji se vak člověka (také zvířat a rostlin) dotýká enormní pokles sluneční radiace během zatmění a s ním související dalí jevy. Těmi jsou například pokles teploty vzduchu, změny směru a rychlosti větru a vlkosti vzduchu. Průběh zatmění je z hlediska těchto jevů velmi rychlý a v přírodě se vyskytuje velmi zřídka. Je proto vhodné vyuít slunečních zatmění i k měření meteorologických veličin pro studium rychlých změn v atmosféře země i pro objektivní zhodnocení vnímání těchto změn člověkem. Vhodné jsou pro tento účel automatické měřicí moduly, provádějící měření v celém průběhu zatmění. Je ádoucí, aby taková měření byla prováděna na více místech (dostatečně od sebe vzdálených), kde dané zatmění Slunce probíhá. První pokusná měření teploty vzduchu a osvětlení byla prováděna při zatmění Slunce 11. srpna 1999 ve třech evropských zemích.
|
|
Vznik experimentu
Mylenka měřit na různých místech v Evropě osvětlení a teplotu během úplného zatmění Slunce se před časem zrodila v Západočeské pobočce ČAS (Česká Astronomická Společnost). Na 11. srpna byl naplánován poměrně ambiciózní pozorovací program. V evropské části pásu totality (pás, kde nastává úplné zatmění) se mělo rozmístit 6 pozorovacích skupin, které by prováděly shodné experimenty a pozorování. Síla získaných dat měla být zejména v monosti porovnání výsledků jednotlivých skupin z různých míst na Zemi. Mezi experimenty bylo zařazeno i měření teploty a osvětlení v průběhu zatmění. I zde se nabízela příleitost pro srovnání, jaký byl průběh měřených veličin v různých zemích a tedy při různém počasí a i v poněkud jiných klimatických podmínkách. Za tímto účelem byly zkonstruovány měřicí moduly pro tři pozorovací skupiny, které je odvezly na určená místa v pásu totality. Na snímku jsou moduly krátce před odjezdem na expedici za zatměním.
Koncepce zařízení
Konečná koncepce jednoho měřícího modulu vypadala tak, jak je naznačeno na obrázku vpravo. Měření osvětlení bylo prováděno dvěma fotodiodami (1), přičem jedna snímala celé spektrum a druhá (s IR filtrem) pouze infračervenou sloku slunečního záření. Výsledná hodnota osvětlení byla získána rozdílem hodnot z obou fotodiod. Teplota vzduchu byla snímána miniaturním odporovým čidlem Pt 100 (2), umístěným v tunelu, kde výměnu vzduchu zajioval malý ventilátor (3). Signál z obou čidel (teploty a osvětlení) byl dále digitalizován 12 bitovým A/D převodníkem (4) a uloen do paměti (5) s kapacitou 4 hod. měření při vzorkování po 22 sekundách. Celý proces získání a uloení dat byl řízen mikroprocesorem (8). Vechny parametry měření (celková délka, rychlost vzorkování atd.) bylo moné nakonfigurovat po připojení modulu k počítači (9). Po skončení měření proběhl přenos dat do PC a jejich výsledné grafické zpracování. Při návrhu byl zvlátní důraz kladen na jednoduchost obsluhy a plně automatický provoz modulů. Stačilo pouze modul ve zvolený čas zapnout a zahájit měření. O dalí průběh se ji postaral procesor a také měření v předem stanovený čas ukončil. Kromě měření v den samotného zatmění, měla být provedena jetě dvě komparační měření ve dnech před zatměním. Pro tato měření byly vyhrazeny dalí dvě paměti (na schématu 6 a 7). Pro komparační měření platily samozřejmě stejné časy a periody vzorkování jako pro měření ostré. Moduly byly umístěny na slunci v otevřeném prostranství a byly zajitěny ve vodorovné poloze.
Výsledky experimentu
Měřicí stanice s sebou měly pozorovací skupiny v Rakousku, Maďarsku a Rumunsku. Vechny stanovitě byly v pásu totality, co nejblíe k centrální linii. Skupiny v Rakousku a Maďarsku provedly jedno komparační měření den před zatměním (10.8.1999), skupina v Rumunsku uskutečnila obě komparační měření (ve dnech 9. a 10.8.).
V tabulce jsou shrnuta základní data o pozorovacích stanovitích spolu s nejdůleitějími výsledky uskutečněných měření.
Pozorovací stanovitě |
Rakousko, Mattfee |
Maďarsko, Balaton Boglár |
Rumunsko, Râmnicul Vâlcea |
Zeměpisné souřadnice |
47° 58′ 35″ s..
13° 06′ 50″ v.d. |
46° 46′ 51″ s..
17° 41′ 45″ v.d. |
45° 03′ 19″ s..
24° 28′ 16″ v.d. |
Kontakt T1 (UT, h:m:s) |
9:18:40 |
9:25:51 |
9:38:08 |
Kontakt T2 (UT) |
10:39:52 |
10:48:40 |
11:02:14 |
Kontakt T3 (UT) |
10:42:11 |
10:50:52 |
11:04:36 |
Kontakt T4 (UT) |
12:04:08 |
12:12:53 |
12:25:29 |
Délka měření (UT) |
9:00 – 13:00 |
9:00 – 13:00 |
9:00 – 13:00 |
Perioda měření |
22 sekund |
22 sekund |
22 sekund |
Počasí |
Oblačno |
Skoro jasno |
Skoro jasno |
Pokles teploty vůči průměru
během úplné fáze zatmění |
4,8° C |
6,3° C |
8,9° C |
Zpodění minima teploty za minimem osvětlení |
11 min 44s |
5 min 8s |
8 min 4s |
Pozn: Středoevropský letní čas (SELČ) = UT + 2 hod. Význam kontaktů T1 – T4: T1 – začátek částečného zatmění, T2 – začátek úplného zatmění, T3 – konec úplného zatmění, T4 – konec částečného zatmění.
|
|
Obr. 1 Průběh teploty a osvětlení 11.8. 1999 v Rakousku |
|
Obr. 2 Průběh teploty a osvětlení 11.8. 1999 v Maďarsku |
|
|
|
|
|
Obr. 3 Průběh teploty a osvětlení 11.8. 1999 v Rumunsku |
|
Obr. 4 Porovnání průběhů teploty z Rumunska, Maďarska a Rakouska |
|
Na obr. 1 (měření v Rakousku), 2 (v Maďarsku) a 3 (v Rumunsku) jsou průběhy osvětlení (modrá) a teploty (červená) v závislosti na čase. Grafy zobrazují celé průběhy čtyřhodinových měření. V Rakousku bylo oblačné počasí, co se promítlo zejména v prudkých změnách hodnot osvětlení. Značný rozkmit v průbězích teploty je způsoben přílinou citlivostí teplotního čidla. Velmi dobře patrný je postupný pokles osvětlení a teploty s rostoucí fází zatmění a poté následný vzestup. Minimum teploty je značně zpoděno za minimem osvětlení (a několik minut – přesná čísla jsou v tabulce) a nastává tedy a po skončení úplné fáze zatmění. Největí zpodění mezi mezi minimen teploty a osvětlení bylo naměřeno v Rakousku, kde vládlo značně oblačné počasí. Zároveň zde byl naměřen i nejnií pokles teploty (o 4,8°C).
Zvlátní pozornost si zasluhuje obr. 4. V grafu je porovnání průběhů teplot z 11.8. ze vech tří stanovi. Minima jsou vůči sobě časově posunuta, díky značné vzdálenosti mezi jednotlivými stanicemi. Stín Měsíce se pohyboval po zemském povrchu ze západu na východ a postupně zasáhl skupinu v Rakousku (v grafu zelený průběh), Maďarsku (červená) a nakonec v Rumunsku (modrá). Kompletní soubory dat včetně porovnání průběhů z referenčních měření s průběhy naměřenými v den zatmění jsou dostupné na Internetu na adrese: http://www.mybox.cz/netgate (Science News). Vechny grafy jsou k dispozici buď v datových souborech, nebo jako obrázky (JPEG).
Na závěr
Je žádoucí podobný experiment zopakovat a měřit více meteorologických veličin s přesnějími čidly. Vzhledem k tomu, e řada lidí, co viděla úplné zatmění říká, e jednou to rozhodně nestačí je moné, e se podobná příleitost opět v budoucnu naskytne.
World Meteorological Organization. Guide to meteorological instruments and methods of observation. Sixth edition. Geneva: WMO, 1997. |
|