Historie a zajímavosti v okolí Bažantnice – Vzdálenější okolí

Korýtka

První písemná zmínka o této obci, nacházející se asi 4,5 km severozápadně od Plas, je z roku 1233. Tehdy ji benediktinský klášter v Kladrubech prodal plaskému klášteru a to za 110 hřiven. Původní název byl Koryta, ale protože klášter už jednu ves s tímto názvem vlastnil, přejmenoval nově získanou obec na Korýtka. V první polovině 15. století se zde střídali různí majitelé – Jan z Rabštejna, páni z Kokořova a z Gutštejna. V majetku světských feudálů obec zůstává celé 16. a první polovinu 17. století. V roce 1656 byl vlastníkem Ferdinand Rudolf Lažanský a byly zde pouze 4 usedlosti. V dnešní době zde žije kolem 35 obyvatel.
Ve středu částečně okrouhlé návsi stojí zděná kaple s půlkulatým závěrem a malou věžičkou na hřebeni střechy. Po obvodu jsou pak dva velké statky (č. 1 a 2) a několik malých usedlostí. Stavení č. 1 je datováno do roku 1863, v usedlosti č. 2 je stará kamenná sýpka. U silnice z Plas do obce stojí velký dřevěný kříž. V lese uprostřed cesty z Korýtek do Plas jsou vidět kamenné mezníky z počátku 18. století. Stojí na staré hranici dvou panství a mají na západní straně vytesáno písmeno „M“ (Manětín) a na východní „P“ (Plasy).

Spankov

Výše položená osada mezi lesy 9 km jižně od Manětína a asi 4,5 km jihozápadně od Bažantnice, byla založena hrabětem Karlem Maxmiliánem Lažanským kolem roku 1680. Jako první na mýtině v místech zaniklé vsi Tis, u kostelíka svatého Jana vzniknul dvorec s ovčínem. Současně byl také opraven tamní kostelík, jehož správcem se stal manětínský farář. Osada Pískovcové kolose jmenovala zpočátku Špankovice, později byl název zkrácen na Špankov. V současnosti se jmenuje Spankov, ale stále se jí lidově říká Špankov. Jméno pochází podle rodiště Anny Alžběty ze Spankova, druhé manželky zakladatele – Spatekowa v Pomořanech. Pomístní název „Na kostelíku, U lípy“ označuje místo bývalého kostela, který byl roku 1787 zbořen a zrušeného hřbitova, k němuž vedla tzv. umrlčí cesta z Hvozda do Spankova, jehož obyvatelé zde nacházeli poslední odpočinek. Na konci 18. století zrušený kostel nahradila barokní kaple se zvoničkou cibulového tvaru krytou šindelem.V 19. století měla obec přes 50 obyvatel, kteří žili v 11 domech, dnes je rekreační osadou s 8 stálými obyvateli.
Na cestě do Litého byla r. 1892 postavena u studánky kaplička na paměť zjevení jelena s křížkem malému pasáčkovi, která se stala místním poutním místem. Mezi zajímavosti patří to, že se v okolních lesích vyrábělo dřevěné uhlí pálením milířů a také se zde promýváním v 13.-16. století získávalo zlato. V pravé stěně zanikajícího úvozu k samotě Kostelík, asi 400 metrů jihozápadně od Spankova je zasazeno pískovcové kolo, které má na čele v kruhu vepsaný kříž. Základna kola je zcela zapadlá v zemi a po odkopání bylo zjištěno, že je vysoká jen 15 cm. Kolo má v průměru 60 cm a je silné 20 cm. (autor jej zatím nenalezl a uvítá jakékoliv informace k jeho lokalizaci)

Lomany

Dvůr LomanyVes, ležící asi 5 km východně od Bažantnice odkázal klášteru v Plasích pan Oldřich z Žinkov, příslušník mocného rodu Drslaviců, když na třetí křížové výpravě v roce 1192 umíral v daleké Palestině. Dvůr s obcí měly pohnutý osud. Ves byla vypálena patrně za husitských válek a pak znovu za třicetileté války. Roku 1558 je při lomanském dvoře zmiňován ovčín, dva rybníky a čtyři usedlosti. Roku 1672 byla u ovčína postavena myslivna. V letech 1681-1699 opat Ondřej Trojer nechal postavit nový dvůr, opodál několik chalup a mlýn. Ves znovu vyhořela roku 1745. Dvůr byl často zastavován, aby jej nakonec získali při první pozemkové reformě zaměstnanci knížete Metternicha, jejichž potomkům byl po roce 1989 vrácen. Dnes je dvůr využíván pro zemědělství a potřebuje nutně opravit.
Na cestách od obce stojí dva chráněné duby letní. První z nich stojí asi 400 metrů severozápadně od dvora, při silnici Plasy – Dražeň. Tento nejstarší strom na okrese je starý asi 700 let, má výšku 28 a obvod kmene 776 cm. Druhý se nachází na cestě Plasy – Lomnička, 200 metrů jihozápadně od dvora a je starý kolem 500 let. Jeho obvod je 744 cm a výška 21 metrů.

Vrážné

Tato nevelká ves je poprvé připomínána roku 1144, kdy jí kníže Vladislav II věnoval plaskému klášteru. Roku 1420 získává obec Bavůrek ze Švamberka na Bělé a v majetku bělského panství zůstává až do roku 1656. Tehdy byla prodána Aleši Ferdinandovi z Mitrovic. O sedm let později obec, sestávající z pěti usedlostí, koupil Karel Maximilán Lažanský z Manětína. Do roku 1713 zde přibyly další dvě chalupy. V dnešní době má obec přes 70 obyvatel.
V centru návsi stojí zděná čtyřboká kaple s věžičkou na hřebeni střechy. Roubený špýchar s pavláčkou a dřevěná stodola se dochovaly v usedlosti č. 3. Nad stodolou v zahradě stojí pamětní, původně hřbitovní kříž. Další špýchar s pavláčkou se nachází i ve zpustlém statku č. 5, jehož patrový zděný dům v čele dvora býval nejvýstavnější v obci. Stará, snad ještě roubená chalupa je v č. 8.

Loza

Tato obec, přes kterou vede silnice do Bažantnice, je poprvé připomínána roku 1216, kdy je uváděn Ctibor z Lozy. Poté několikrát změnila majitele a roku 1468 byla zpustošena za vpádu bavorských křižáků. Roku 1757 byla část obce prodána plaskému klášteru, druhá část zůstala až do roku 1848 manětínskému panství.
Za vsí nad cestou do Bělé stával chrám s „dvojicí věží a čtyřmi věžičkami“. Byl postaven roku 1730, na místě kostela Nejsvětější Trojice, postaveného kolem roku 1385 Janem Mimoněm. Ten musel být kvůli novému chrámu zbořen. Nová stavba ale rychle sešla a ještě koncem 18. století se zřítila a postupně zanikla. Před vsí při cestě z Tlucné stojí zděná kaplička, datovaná do roku 1848. Na návsi stojí pamětní kříž a někdejší hasičská zbrojnice se zvoničkou. Loza patří s asi 260 obyvateli k rozvinutějším obcím oblasti.

Lipí

Křížový kámenObec, ležící přibližně 4 km JJZ od Manětína, se poprvé v historii objevuje na počátku 12. století. Tehdy ji spolu s „krajinou Manětínskou“ a dalšími osadami daroval kníže Vladislav I svým příbuzným Vratislavovi a Mikuláši. Roku 1169 přešlo Lipí i s okolními lesy do vlastnictví rytířského řádu Johanitů. Ti nebyly vždy milostiví, jak dokládá záznam z roku 1383. Tehdy si poddaní z Lipí, „nemohouce dále snášeti muka“ stěžovali na komtura Alberta z Ronova ve Strakonicích u převora. V dalším období obec několikrát změnila majitele a roku 1557, při dalším prodeji, je označena jako pustá. Roku 1600 jsou pod obcí zmiňovány dva mlýny, o 16 let později i poplužní dvůr. Poblíž silnice vedoucí z Manětína do Dolního Lipí (to se nachází necelý kilometr východně od Lipí) byla roku 1738 přenesena socha svatého Kryštofa z původního místa u Čoubova mlýna. Dne 6. června 1875 se přihnala velká bouřka a od úderu blesku vyhořel v Lipí ovčín. Vzápětí se začal stavět nový, který stojí dosud.
Vlevo při cestě z Dolního Lipí do Radějova za rozcestím k Libenovu stojí v lese pískovcový řecký kříž s kouzelným důlkem v hlavě a s rozměry 70x57x25 cm. Druhý kamenný kříž, který bývá často uváděn u obce Lipí, je popsán u dvora Libenov.

Ondřejov

Ves, ležící si 7 km od Bažantnice na náhorní plošině nad pravým břehem Střely byla založena plaským opatem Ondřejem Trojerem na konci 17. století. Novou vesnici, postavenou poblíž zaniklé vsi Těškov, osídlilo 18 chalupníků z okolních vesnic, kteří měli povinnost konat robotu na dvoře v Lomanech. Nyní zde žije kolem 55 obyvatel.
Ve středu protáhlé návsi je malá zděná kaple s věžičkou na hřebeni střechy a přilehlá hasičská zbrojnice. Obě tyto stavby byly postaveny souběžně. Nejhodnotnější stavby jsou roubená stavení č. E91 a usedlosti č. 10 a 11. Také je zde možné nalézt dva velké dřevěné kříže. Jeden stojí před kaplí na návsi, druhý na kraji vsi. Ze silnice do Plání je pěkný rozhled na okolní lesy a do údolí řeky Střely.
Zajímavý je také název obce, protože každý, kdo se zajímá o astronomii, zná obec Ondřejov v okrese Praha-východ. Zde totiž sídlí Astronomický ústav AV ČR, který mimo jiné vlastní největší astronomický dalekohled v České republice o průměru dva metry.


Pokud se vydáme do ještě větší vzdálenosti od Bažantnice, narazíme na pět velmi zajímavých míst. Každé z nich by samo o sobě vydalo na obsáhlou publikaci, ale zde se o nich pouze stručně zmíním a uvedu odkazy, kde naleznete další informace.

Manětín

Kostel sv. Jana KřtiteleMěsto, ležící asi 35 km severozápadně od Plzně pod Chlumskou horou v údolí Manětínského potoka se právem nazývá barokní perlou západních Čech. V písemných pramenech se objevuje poprvé roku 1169, kdy jej král Vladislav II. daroval pražským johanitům. Většina jeho památek je soustředěna kolem náměstí, které je oživeno několika plastikami a kašnami z konce 17. a celého 18. století. V jeho dolní části se nachází asi nejznámější památka – barokní zámek z konce 16. století, dominantu západního cípu náměstí pak tvoří kostel sv. Jana Křtitele, připomínaný již roku 1182. Zámek roku 1712 vyhořel a poté byl přestavěn. Podél hlavní silnice a na náměstí stojí zachovalé pozdně barokní měšťanské domy. Poněkud opomíjenou zajímavostí jsou tři smírčí kameny stojící opřené o ohradní zeď kostela. Nedaleká hora Chlum byla zřejmě v minulosti vulkanicky aktivní a dodnes je zde možné najít místa, kudy unikaly jedovaté plyny z nitra země.

Odkazy:

http://www.manetin.cz
http://www.zamky-hrady.cz/1/manetin.htm
http://www.pametihodnosti.cz/pamatka/202/manetin_zamek.html
http://smircikrize.euweb.cz/Ceska_Republika/Plzen_sever/Manetin.html

Plasy

Letecký pohled na klášterAsi 10 km východně od Bažantnice, v romantickém údolí řeky Střely se rozkládá obec Plasy. Na jejím místě stával původně jen cisterciácký klášter, založený roku 1144 knížetem Vladislavem II, ves kolem kláštera vznikla až mnohem později. Roku 1421 byl klášter dobyt, pobořen a vypálen husity. Poté prodělal několik úprav, z nichž nejvýznamnější je přestavba konventu v první polovině 18. století podle plánů Santiniho a Dienzenhofera. Vzhledem k tomu, že leží na říčních náplavech, musel být zpevněn 5100 dubovými piloty. Od severu přiléhá ke konventu kostel Nanebevzetí panny Marie, původně v románském slohu, později barokně přestavěn. Východně od kláštera se nachází na hřbitově kostel svatého Václava, přestavěný na hrobku Metternichů. Klášter byl zrušen v roce 1785 císařem Josefem II a v současnosti je v konventu umístěna expozice zaměřená na historii plaského lékárenství, galerie Stretiů – plaských rodáků a zejména nově otevřená barokní expozice s knihovnou. V jižní části Plas stojí poblíž řeky Střely asi 200 lip o průměrném stáří kolem 150 let, které tvoří tzv. Alej vzdechů.

Odkazy:

http://www.plasy.cz
http://www.pruvodce.com/plasy/
http://www.hrady-zamky.cz/klaster-plasy/
http://www.pametihodnosti.cz/pamatka/253/plasy_klaster.html

Nečtiny

Hrobka LažanskýchPrvní písemná zmínka o Nečtinách, vzdálených asi 16 km od Bažantnice, pochází z roku 1169, kdy v těchto místech stála tvrz. Ve 30. letech 14. století zde Jan Lucemburský vystavět jako opěrný bod hrad Preitenštejn. Na hradě se střídali majitelé a roku 1547 byl spolu s Nečtinami vypálen královským vojskem. Od té doby již nebyl opraven a zůstal pustý. Zhruba v polovině 16. století se pod hradem začal budovat renesanční zámeček. Větší stavební úpravy se pak děly kolem roku 1657 a pak v letech 1855 až 1858. V roce 1964 postihl zámek zhoubný požár, který téměř zcela zničil interiéry. Poté byl opraven a v současnosti se používá jako školící a ubytovací zařízení Západočeské univerzity. V obci se nachází také velká rodinná hrobka Lažanských, nedávno krásně opravená. Byla vybudována ve slohu pseudorománském a svojí kopulí vzdáleně připomíná astronomické zařízení.

Odkazy:

http://www.ops.zcu.cz/suz/nectinysuz.html
http://www.hrady.cz/index.php?OID=1526
http://www.nectiny.cz/informace-o-obci-nectiny/kulturni-pamatky/hrad-nectiny-zamek-nectiny/

Rabštejn nad Střelou

Asi 8 km severovýchodně od Manětína nalezneme údajně nejmenší městečko ve střední Evropě – Rabštejn nad Střelou. První zmínka o něm pochází z roku 1269. Ve 14. století nechal Oldřich Pluh přestavět hrad Rabštejn nad Střeloua podhradí postupně přeměnil na hrazené městečko. Několikrát zde pobýval císař Karel IV., který udělil Rabštejnu právo vybírat clo. Roku 1549 městečko poničil velký požár. Počátkem 18. století nechal rod Pöttingů poblíž zchátralého hradu vybudovat renesanční a později barokní zámek. Posledními majiteli byli Lažanští z Bukové, česká katolická šlechta, které také patřil nedaleký Manětín.
Ze středověkého hradu, obývaného asi do roku 1524, se do dnešní doby zachovaly zbytky dvou válcových věží a části hradeb, které jsou vzhledem ke své vyvýšené poloze prakticky nepřehlédnutelné. Další dominantou městečka je bývalý klášterní kostel Panny Marie Sedmibolestné s budovami někdejšího kláštera servitů. Ty stojí na místě staršího kláštera karmelitánského a je odtud krásná vyhlídka do údolí Střely. Přes řeku stojí kamenný most ze 14. století, původně gotický, později barokně upravený. Nedaleko něj nalezneme smírčí kříž z roku 1584. V okolí Rabštejna můžeme najít štoly, ve kterých se lámala břidlice a také pozůstatky bunkrů z 30. let 20. století.

Odkazy:

http://rabstejnnadstrelou.wz.cz/
http://www.hrady.cz/index.php?OID=260
http://www.smircikrize.euweb.cz/Ceska_Republika/Plzen_sever/Rabstejn_nad_Strelou.html

Mariánský Týnec

Mariánský TýnecPoslední místo, o kterém se na těchto stránkách zmíním, je Mariánský Týnec, nacházející se západně od Kralovice, asi 22 km od Bažantnice. Historie tohoto unikátního komplexu, který se v současnosti skládá z chrámu, budovy proboštství a ambitu je svázána s plaským klášterem. Ten získal obec v roce 1230 a brzy poté je zde doložen kostel s uctívanou sochou Panny Marie. Největší rozkvět začal v druhé polovině 17. století, kdy byl kostel přestavěn, zvětšen a bylo k němu připojeno ambitové nádvoří se zvonicí. V roce 1699 zde bylo zřízeno proboštství, o dvanáct let později byl položen základní kámen budoucího poutního chrámu Zvěstování Panny Marie, navrženého Janem Blažejem Santinim. Ten byl celkově dokončen až roku 1768. Dekretem Josefa II. byl plaský klášter roku 1785 zrušen a Mariánský Týnec byl od roku 1826 v majetku Metternichů. Postupně chátral a v letech 1920-22 dokonce došlo ke zřícení centrální kopule kostela. Teprve poté byly provedeny první záchranné práce, k významnějším opravám však došlo až počátkem 90. let. Nejprve se týkaly části proboštství, nyní se pracuje na nákladné a obtížné rekonstrukci kostela. V objektu se nachází Muzeum a galerie severního Plzeňska se stálými expozicemi a etnografickými a umělecko-historickými sbírkami.

Odkazy:

http://www.pruvodce.com/marianskatynice/
http://www.zamky-hrady.cz/5/marianska_tynice.htm
http://www.pametihodnosti.cz/pamatka/203/info/marianska_tynice_klaster.html